Terapie, které by mohly být léčivé i pro jiné. Hlouběji, pod špičkou ledovce, najdeš léčení celé ženské linie. Programy se už nemusí předávat dětem. Úlevné slzy a obrovské a pochopení i změna.BOŽENA, máma 2 celkem malých dětí, praktická, pracující na sobě. Cvičí jógu, už třetím roky je aktivní účastnicí “ženských kruhů”. Kde se ženy jakýmsi způsobem léčí. Podporují své “ženství”.

Přichází s tím, že od manžela necítí souznění. Že spolu žijí, ale že se o ni nezajímá, nemá podporu atd. Žije s tím normálně, májí oba svůj život, i společný,  ale není tam to, co by mělo být. V shonu kolem dětí není ani čas na sebe, možná ani velká chuť. Jako manželé ale fungují, po všech stránkách.

Je to žena dost vědomá a tak vnímá i jemné záležitosti a snaží se meditovat. Inteligentní, schopná, praktická, sympatická. Člověk by řekl, že s ní se žije dobře. Ale po nějaké chvíli cítím i já, že s tím vztahem k mužům, (ač se zdá vše v pořádku a vše funguje), není něco skrytého v pořádku. Nu…uvidíme, říkám : “možná budeš překvapena ty sama, kde je problém a v kom”.

Terapie se rozbíhá, Boženka jde odvážně a odhodlaně do toho, a už se nám to otevírá. Nazvala bych to vnitřní tvrdost a pýcha žen. Nepřijetí muže, takové “naštvals mě, nepotřebuji tě”

Boženka si vzpomíná na svou babičku, kterou znala takto. Dědovi sice uvařila, ale nebavila se s ním. Prý ji kdysi řekl něco kritického a ona se urazila a přestala s ním mluvit. Děda se postupně stáhl do dílny a všichni dělali, že jim to nevadí a stačí. On nemohl dávat svoje mužské energie a lásku své ženě, přestal nabízet. Ona se zasekla v roli “NEPOTŘEBUJI TĚ, STAČÍM SI SAMA”. Asi jí v tom nebylo taky skvěle, ale nekomunikovalo se. 

V tomto vychovali své děti. I Boženčinu maminku. Ta sice s taťkou, později i se svým mužem mluvila, ale duch nevyřčeného se už táhnul rodem dál. A teprve teď, Boženka, si to DOVOLILA  otevřít, vyléčit, uvolnit dávné emoce a uzdravit.

Nejdřív jsme vyRUŠILY programy nabité emocemi, slzy se vyplakaly , myslím, za všechny generace, i za babičku. A pak, při tzv. kontrolách vytáhneme zbytky a “opravujeme realitu”. Tam i tady. To je krásné dílo. Když měla Boženka říct v představě svému muži (a vidět, jak to dělají i ostatní ženy z rodu) : “Potřebuji tě, tvoji mužskou energii, tvoji oporu. Jsi pro mě důležitý”, vůbec nevěděla, co s tím.  Zpočátku se klepala a slzy tekly. Úplná novinka rodu. Teď to bude krůček po krůčku trénovat v praxi.

Šikovná. Musela pokořit ego, které se u nás všech tváří, že není. Ona to zvládne, doplní chybějící a její dcery už budou moci také vychutnávat, co jim muž může dát. 

Terapie samozřejmě vytáhne mnohem více programů a celkově se při ní do harmonie nastaví vaše vnitřní podvědomé základy. Nemusíme stále kopírovat náš dětský vzor (mnohdy pokřivený). Můžeme používat mnohem víc variant, které má Vesmír k dispozici. Více Terapie na bázi RUŠ 

 
Obraz v úvodu je z dílny Marie Doležalové, ostravské malířky, její stránky www.artmaya.cz.
 
Jana Fedorčák – van Coppenolle
mobil: 776 627 442
mail : jana@tancimzivotem.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *