Michael přišel na terapii sevřený, absolutně bez radosti ze života. Je to tak prý už dlouho a tu sevřenost cítí snad od dětství. Přečetl si o RUŠ, má za sebou psychology a jiné práce na sobě. Cítí se “zašpuntovaný”. Chce se ze života radovat, jak to vidí kolem. A jak i on mohl procítit před rokem na pár dní (viz níže). Má již vjem, že se může cítit jinak a je to báječné.
Během terapie se celkem rychle dostáváme k složitým vztahům v původní rodině a Michael si docela intenzivně prožije to, co si tenkrát, jako malý, nedovolil a co v něm zůstalo. Strachy o maminku, řvaní táty, dokonce nějaké násilí před jeho zraky. V dětské hlavě to neuměl vyřešit, neměl nadhled, byl do toho vtažen a dětské emoce strachu ho od té doby nepustily ven.
V terapii, která trvala 4 hodiny uvolnil mnohem více programů, dostal na rodiče objektivní náhled, už nevidí spoustu věcí černě nebo bíle, už se nezlobí na tátu, ale v mnohém chápe. Tím přijal vše mužské i na sobě. I mámu vidí dospělýma očima, bez očekávání. S pochopením, že také jinak neuměla, díky svým programům. Ten špunt odešel docela bouřlivě, a…jak píše níže : 4 hod. “bulení” se nelekl. Někdy to tak je a je třeba tlaky pustit ven.
Jeho vesmír, osvobozen od dětských “zaseklých” emocí se rozšířil o všechny další varianty chování a reakcí, které tenkrát nikdo z nich prostě neviděl.
Člověk se dostane do nadhledu a to absolutní přijetí je vlastně puštění všech emocí ze situací – předtím tak dramatických. PŘIJETÍ stačí – a pak už ani ODPUŠTĚNÍ není třeba. Je pochopeno na hluboké úrovni, není co odpouštět.
Je to hezký pocit, úplně OBYČEJNÝ, tak jak to má a mělo být.
Není třeba zázraků – nejsou někdy splněna očekávání VELKÉHO TŘESKU vědomí. Ano, někdy se to stane. (jak se stalo Michalovi před rokem). Ale velké třesky často vyprchají. Jsou ochutnávkou. Návodem, jak v přijetí zůstat, jak mít život stále prosvětlenější, není hledání extází, ale každodenní – velmi příjemná -práce. Změna návyků, myšlení, náhledů na svět. Používání objevených nových cest chování v běžném životě.
O tom je mail Michaela a má odpověď na něj.
Vím, že i tak z Michaela ted bude čišet více a více spokojenosti a naplněnosti v životě. Bez “špuntu” teď půjde všechno líp a moc mu držím palce. Stejně už půjde cestou nalezení své vnitřní dokonalosti a stejně je veden, zpátky do zavření to ani moc nejde.
A zde NAŠE KONVERZACE:
klient Michael : Ahoj Jani,
Odpovídám Ti na tvoji otázku, jak se cítím – trochu s odstupem.
Doufal jsem, že pátek 10. února – den návštěvy u Tebe- bude den D mého života. Že se v sobotu probudím a budu bez jakkékoliv důvodu nabitý energií a štěstím, tak jak tomu bylo tři dny zhruba před rokem. V té době jsem objevil Čtyři dohody a zároveň četl něco o Rušce. Po pár týdnech jsem měl v noci sen, v kterém jsem byl na nějakém setkání, kde se objevil i K.Nejedlý ( dnes bys tam možná byla Ty) a další lidi od něho a já jim začal říkat, že už začínám tušit kde je zakopaný pes , slovo dalo slovo a najednou se mi TO zjevilo a já začal lítat jak šílený a všem okolo vysvětloval jak je to strašně jednoduchý a krásný.
Ráno se pak probudím, vyskočím z postele, do práce skoro běžím, na prsou mě to bolí, že se ani nadechnout nemůžu jak se tam něco uvolnilo. V práci pak mluvím s lidmi, s kterými jsem ještě za celé ty roky ani nepromluvil.
Tak je to i druhý a třetí den a já si říkám : Konečně to přišlo, někdo to má celý život a mě to potkalo po 48 letech – DÍKY !!!
Čtvrtý den už to není takový, pátý den je to ještě horší a já si zkouším vzpomenout, na co že jsem to v tom snu přišel, o čem to bylo, ale ne a ne se mě něco vybavit, tak jak to u snů bývá. Nadávám si, že jsem nedával pozor, ale kdo měl vědět, že je to tak důležitý. Ach jo !!
Rok se nic neděje, zase jedu ve starých kolejích. Chci se vrátit k těm třem dnům a pořád to nejde. Pak mě Bůh (neboj, vím že internet ) navedl k Tobě a já zase čekám nějaký zázrak a teď už napořád.Ale není to takový. V sobotu mě pořád ještě bolí hlava z toho bulení u Tebe. V neděli dopoledne žádný příval energie taky nepřichází, tak začínám hledat co by mě posunulo dál, když už jsem do toho investoval. Našel jsem něco od W. Dyera – Vaše bludy , ten jazyk mě vyhovuje a rozumím mu – jeho závěr je: Snaž se měnit své myšlenky a tím i emoce a žij tady a teď. To píšou všude. Tak to zkouším a možná na tom něco bude – chvilkama mě tam něco naskočí. Mohlo by mě to i Tvoji zásluhou jít teď snadněji, bude to fuška, ale já bych to raději zadarmo, jako tenkrát ty tři dny. Možná se to podaří a tak ten 10. únor může tím dnem D nakonec být. A tu Rušku si taky ještě na sobě zkusím.
Ta odpověď měla být kratší, ale nějak jsem se rozepsal abys to pochopila.
Tak se měj hezky a kdybych začal tančit životem tak Ti dám vědět. Ale i tak tě budu sledovat.
P.S : Promiň / odpusť / mi to tykání ( přijímám, že mě tyká..), ale co Ti tam čtyři hodiny řvu, tak to ani jinak nejde. M
terapeut Jana : Michaeli, jasně,
tykáme si, to je super.
Děkuji za dlouhý mail a dojmy.
Ano, není to vždycky podle našich očekávání. Tam to před rokem byla krásná ochutnávka vesmíru, že to jde, že tohle jsi ty opravdový.
A ano, myslím, že z toho zavřeného Michaela se určitě stal Michael otevřený.
Co se ještě postupně těmi otevřenými dveřmi bude douklízet, to se uvidí. Tobě už se ted určitě bude lépe meditovat, komunikovat se svým božstvím-pravým a vysmátým SEBOU, navykneš si na tu novou polohu sebe, která už pustila špunt a učí se vibrovat v nových vibracích – radostných.
Někdy ano, to může přijít skokem a natrvalo zůstat, někdy je to postupná práce, a možná už ji druzí na tvé tváři vidí, ale ty můžeš ted chvíli vnímat o to hlasitěji ty zbývající hluky mysli a programy. Které už sice jsou hodně slabší než ten špunt, který jsi vy”bulil”, ale v tom čistějším, otevřeném prostoru je teď víc slyšet a víc ruší.
To se také často stává.
Že změny jsou veliké, věci se hýbou, vidí to okolí, ale člověk to čekal jinak a nevidí to až tak extatické.
Uvědom si, jak dlouho jsi vibroval ve vibracích toho strachu a toho stresu uloženého. A možná ne jen 1 život, nevíme, jak dlouhý je to návyk.
Ted je hlavní špunt pryč, duše tě tím jasným prožitkem tlačí k práci na sobě, chceš to blaho a jedeš správnou cestou. Většinou, jako každá cesta, je to postupné a chce to pravidlné činnosti nových návyků.
Třeba : -pozorovat své myšlenky a snažit se zůstávat v pozici pozorovatele, nenořit se do toho a neskočit pokusům mysli tě vtáhnout do děje.
-Soustředit se co nejčastěji na to, co jsi opravdu, nejlépe to jde vnořením se do oblasti srdce a zaměřováním pozornosti právě tady – to ti krásně tady po terapii už šlo.
-Vnímat co mluvíš a vypouštět z úst jen to , co chceš aby bylo, mluvit o tom, kam kráčíč a jak vypadá nový a radostný Michael.
-Vytvoř si z toho nový návyk a blahořeč každé, i malé chvíli, kdy jsi bez tlaku, kdy jsi otevřený, kdy mluvíš s někým radostně, kdy se daří být novým Michalem. Každá minuta je úspěch a náležitě si ji všimni a oceň (Past je právě, že si začneš všímat, že je toho ještě málo a není to furt, no a už se vezeš a tvoříš nedostatek-snadné k pochopení, že? Ted musíš TVOŘIT správně : kam pozornost, tam energie, tam tvoření). Pomůže ti také na youtube – Abraham Hicks česky – skvělá videa a odpovědi na otázky, které ti velmi zvýší vyzařování.
-Stále platí totiž to jednoduché pravidlo, na co se soustředíš, toho bude více. Soustřeď se na drobné úspěchy.
-Dosud bylo velké soutředění víš na co, že? Na smutek, na neradost. A ted tu tvou vzácnou pozornost, krmivo pro tvoření, musíš dávat do nového, také do OCEŇOVÁNÍ, co se již daří. DŮLEŽITÉ, MOCNÉ.
-Ano, je to jednoduché. Chápeš to. Jen konání a praxe je prostě dřina. Denno-denní. Ale stojí za to.
Mluvila se mnou kamarádka, dříve zamotaná v programech. Terapie, spousta práce na sobě, ale rozhodla se pevně a chtěla změnu. Je teď, po několika letech, očividně klidnější, vyzařuje s ní uvolněnost, opravdu velký postup a změna za pár let.
Já jí říkám : Zlato, je to takový rozdíl, ty, když jsme se potkaly, tvá přísnost a nervozita tu není, na tváři máš klid, je s tebou mnohem příjemněji.
A ona: Fakt? A vidíš? Já tu mysl slyším teď ještě více. Ale cítím, jak vše líp funguje, více věřím (bohu, vesmíru), více vše dokážu odevzdat. Znám chvíle blaženosti a samotného nádherného, blaženého bytí. Ale stále to ještě nemám pořád.”
Ona udělala na začátku obrovský kus práce s RUŠkou. Pak to začlo být kontraproduktivní (jelikož její mysl je extra vynalézavá a začla se více soustředit na programy, než na klid mysli) a dovedlo ji to dál, k sebepoznání. Přesouvání pozornosti na SEBE SAMA. Potkávaly jsme se na Marcelce z hor (www.marcelkazhor.cz). Tam cítila nutkání jezdit stále. Tam se to čistilo zase jinak, již skrze klid a přítomnost.
Cesty tě povedou, duši stále víc uslyšíš, ale nečekej radši nic. Budeš cítit, jestli chceš ještě jednou takto popracovat a dotáhnout možná lecos do konce ( pak zavolej, terapii teď už můžeme i po SKYPE, anebo přijedeš znovu), nebo jestli teď bude stačit dennodenní změna zvyků a toho, co ti píšu. Kdykoli se ozvi, uděláme, co bude třeba. Však už víš. Práce už půjde snadno. Mamka, taťka na 10, i vše ostatní, to ideál. Už víš, jak to chutná a víš, jak chutnáš ty bez programů. Nádherně. Na toto klidně mysli často – jak se asi cítí Michael bez programů, s klidnou myslí a jako čistý výběžeK samotného VĚDOMÍ.
Zkus i sám podle knihy co máš, o metodě RUŠ – teď už máš prožitek a půjde ti to lépe. Však už víš, jak vypadá uvolnění emoce v praxi a jak to je, když opouštíš či rozpouštíš program.
Ráda pomůžu.
Budu ráda za info
Děkuji
PS: Myslíš, že bych mohla tvůj mail, anonymně, bez podpisu dát na stránky jako součást recenzí? I s mou odpovědí? Věřím, že toto prožívá více lidí a rádi se v tom najdou. Děkuji a at se vše daří a jsi rozzářený tou láskou, jež je naší podstatou a vnímáš ji stále více.
Michal : Jani , dala jsi si s odpovědí tolik práce, že je myslím plně na tobě ,jestli si to tam dáš. Ty rady co píšeš, a díky ti za ně, můžou také někomu něco dát, tak by to asi bylo správné, abys to tam měla. Má část je nepodstatná, ale jako jakýsi úvod pro tvou odpověď klidně posloužit může. S láskou M
Více:
Jana Fedorčák – van Coppenolle
https://tancimzivotem.cz/
https://www.facebook.com/ObjevSvujPotencial/– inspirativní články, videa a mé akce
mobil:776 627 442
https://www.facebook.com/jana.vancoppenolle
https://www.facebook.com/JanaFeDenik/ – blog ze života