Recept na splněné sny v souladu se zákony tohoto vesmíru. Pokud již nemáš sny a touhy,  již jen vyjadřuješ vyšší vůli a mysl máš klidnou stále, pak jsi nad tímto a tuto hračku jsi dávno opustil-a. Toto je návod pro ty s ještě neklidnou myslí a touhami. Ostatní nemusí číst.

  Tento VESMÍR funguje podle pravidla : Na co myslíš, kam dáváš svou pozornost, toho budeš mít v životě více, to posiluješ.
Tak jednoduché pravidlo.
Tak jasné a pochopitelné.
Tak málo zdůrazňované.
Tak často hlavou chápané, ale v praxi úplně opačně a nechtěně naplňované.

Každý jej musí objevit sám, ve škole nám o něm neříkají.
Tak často porušované.
Tak zapomínané, že jdeme proti němu, a tvoříme, co vůbec nechceme a pak se na naše výtvory zlobíme.
A říkáme : “Bože, co mi to děláš”.
A Bůh odpovídá : “Já? Já jsem přece ty. Děláš si to sám–a”
A my…nechceme slyšet a meleme tu svou ublíženou, svalujíc na někoho vinu.
A přitom.. dostáváme odpovědí stále to stejné, co vyzařujeme. “Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá”

Nesnášíme okázalost a pýchu? Máme pocit, že jako skromní jsme lepší?…Ejhle, dostaneme sousedku, která se nosí, nosík pyšně nahoru a přesto všechno má, co bychom my rádi taky.
Chceme zachránit svět a všechna zvířata, jichž je nám líto? Ostatní jsou zlí? Ejhle, najednou kolem plno tyranů.
Bojíme se násilí a nespravedlnosti? Vedeme s tím válku?  Co, že najednou šikana u našeho dítěte (když mi se to- náhodou – dělo kdysi také).
Věříme, že nemoci všude číhají a je třeba s nimi bojovat….Najednou kolem všichni, i já nemocní…                                  Nesnášíme psy a jejich parazity a štěkot? Najednou přinese dítě vši a  soused si pořídil psa a ten vyje.
           A tak si zhmotňujeme vše sami svou pozorností a emocemi.

Akorát jsme zapoměli na to naše mocné tvoření a děláme to nevědomě, kolikrát jen z podvědomí. Tvoří naše programy a my na to “bezmocně” koukáme. Zbaveni moci? NE, ne…
Jen jsme ZAPOMĚLI, že ji máme a OBROVSKOU.

Vzpomeňme si na NI. Všechno, co se nám dělo do této chvíle je ČISTĚ NÁŠ VÝTVOR. Plná zodpovědnost. Na co jsi zaměřoval-a pozornost s emocemi, přesně to teď v životě máš.  Když to byly emoce a pocity nepříjemné, máš to teď nepříjemné. Cos tvořil-a v nadšení a radosti, to radost pohledět.  Když svou zodpovědnost uznáš, můžeš i měnit zvyky. Vezmeš si své tvoření zpátky a začneš TVOŘIT vědomě.  Ach krása….

Je třeba se to zase naučit (pokud chceš).
Můj recept, jeden z poznaných, který teď používám je TVOŘIVÉ SNĚNÍ.
Tak tomu říkám.

Ideální čas : po probuzení. Nevyskoč z postele, dej si 15 minut. (A podle toho, co zrovna tvá neklidná ještě hlavička řeší)
Mysli na to, kam jdeš, jak to asi vypadá a chutná tam, kde chceš být. V životě, v tom, čemu říkáme budoucnost :

Např. ve světě spravedlivém a plném vědomých, hodných lidí?  Kteří  milují vše živé, sebe i zvířata.
Jaké to asi je je, jezdit v novém vysněném autě, které jsem si koupila se stejnou lehkostí, s jakou si ted vybírám svetr? Nekrotím se penězi, dívám se jen na to, jestli mi sluší a stoprocentně na to mám.   Jako, když v Lidlu kupuju jídlo. Bez omezení.

Jak to asi mají lidé, kteří mají hojnost krásně otevřenou a koupou se v ní?
Jaké to tam je, kde mám zase zdravé bříško a jsem ve své ideální váze a cítím se v těle moc dobře?
Jaké to tam je, kde je mé dítě zodpovědné a mám z něj radost, oceňuju v něm to nejlepší? Kde umím to, jsem skvělý rodič a ono to cítí a je skvělé?
Jaké to asi je, jezdit na tu dovolenou třeba 5 krát v roce.?
Jaké to asi je,  cítit se jako žena skvěle, jako támhle sousedka, co ji manžel miluje..,?                                                     Jaké to asi je, žít v klidném vztahu plném lásky? (Když znám odmala jen hádky a podivně se mi to pořád děje).        Jak to asi je, žít v tichém prostředí, kde nikdo nevyje? ….atd atd…

Některé věci v životě děláš a máš tak,  jak máš,  protože jsi nic jiného nepoznal-a.

Když nevíš, kam jdeš, jak bys tam mohla-a dojít? A tak dáváš pozornost stávajícímu, protože jsi na to zvyklý a nic jiného zatím nebylo.  A tím to udržuješ..stále stejné. Je to zvyk tvého myšlení a programů – omezených možností.  Ostatní je dosud nepoznané a tedy tobě skryté. Ale třeba u sousedů nebo na Honolulu to mají tak, jak bys to rád poznal-a. Nakoukni tam, jak to tam asi mají. Jak se tam cítí? Jak myslí? Co asi ctí? V jakém jsou naladění? Že si tohle přitáhli.

Trochu radostného snění a dětské fantazie…POZOR! S opravdu příjemnými emocemi, ti pomůže tvořit nové, to co jsi třeba ještě zatím nezažil-a a ani v rodině neviděl-a. Podívaš se okolo, po těch, co to umí, žijí. A pomůžeš si tím obrazem a prožitkem.
S radostí pozoruj úspěchy druhých v tom, co ještě neumíš, inspiruj se a s příjemnou, nenásilnou otázkou a představou si TVOŘIVĚ SNI : “JAKÉ BY TO ASI BYLO, tohle prožívat ? Jak bych se v tom asi cítila?
Tyto větičky dají tvé fantazi křídla a zapojí tu správnou dětskou fantazii, které si hraje a hraním tvoří.

Může vše, neboť neříká :”JE TO”. Stejně by tomu tvé podvědomí nevěřilo. Ale prostým a příjemným sněním o tom, otevíráš dveře novým možnostem do tvého života. Možnostem…neznásilňuješ vesmír….necháváš vyšší vůli, ať má právo veta. Ale neboj, vyšší vůle, BŮH, jsi ty. A  chce TĚ vidět v radosti a štěstí. A jako nejbohatší a nejmocnější rodič, tvé touhy rád plní. Jen tak, protože tady to je svět výtvorů a nových zkušeností. A to je právě ta legrace.

Moc příjemné. I to je třeba se naučit a natrénovat. Příjemná hra pro ještě neklidnou mysl, která stejně tvoří stále.
Až bude prázdná, jako u PROBUZENÝCH, touhy samy pominou a necháš skrze tebe projevovat se VĚDOMÍ samo. Krásné stavy, znám, ale ještě nemám pořád.
A tak touhy neodháním, jen si hraji a dávám jim možnost obohatit můj život, pokud budou v souladu s vyšší vůlí. To poznáš, protože zůstaneš v příjemných blažených pocitech.
Pokud se odchýlíš od vnitřního vedení, podlehneš chtíči, lpění, není ti to lehce jedno, pak se krásný pocit ztratí.

A ty zkusíš snít jinak, blaženěji. Protože cesta duše a cesta vyšší moudrosti v tobě je cesta radosti.

To snění musí mít šťávu, představu a emoce, aby to bylo tvoření. Vědomé tvoření.
Je možné se to znovu naučit.

Cítím, že to tréninkem umím čím dál lépe. Je fakt, že mám už hodně odčištěno programů, hlavně mi pomohla velice metoda RUŠ, díky níž už v mém podvědomí není dávno tolik “časovaných bomb” nechtěného a nevědomého. A dětského bezmocného. Proto se už tam uvnitř znám a můžu si se sebou a světem (svým) hrát.

S klienty používám RUŠ k pročistění podvědomí a vše další, co přišlo s poznáním sebe i klientů. Pak už  dostanou další rady, jak se sebou radostně pracovat a tvořit již chtěné anebo…ještě lépe, odevzdat SE. A nechat tvořit skrze sebe VĚDOMÍ samo. Už během terapie nahrazujeme místa, kde byl mocný program a ted už není, všemi ostatními krásnými možnostmi, prostě BYTÍM samým. Je to mocná a přitom přirozená “práce” a člověk je pak mnohem lehčí a svobodnější. (Viz :www.tancimzivotem.cz – recenze )

Více k tomuto najdete a www.tancimzivotem.cz. Terapie můžou probíhat i přes Skype, kdo jste vzdálenější. Vesmír nezná čas ani prostor jako překážku.
Vyzkoušeno mnohokrát. Kdo chce opustit programy a vrátit se k SOBĚ, tomu Vesmír okamžitě mocně pomáhá. Krásná doba, krásná “práce”.

PS : Vím, že u mnohých hledajících nastane s tímto nesouhlas : ” Už bych si neměl-a přát. Je to ego. Mám se odevzdat. Vždyť ten a ten už to tak má. Je nad tím. Je to nízké”. (Nepřipomíná vám to celibát, na který ta osoba ještě nemá?)

Myslím, že potlačováním jakýchkoli tužeb se to nevyřeší, ani potlačováním emocí. Jako třeba u sebezapíračů – potlačováním pohlavní touhy. Či  jako by jedlík s velkou chutí si řekl, že bude breatharián a zakáže si chutě.

Dopadá to úplně naopak a drží se to ještě déle. Přijmout, že touhu, i sen mám, prožít si i to a dovolit si snít a přát si, je cesta tím projít, vyzkoušet si a …AŽ PŘIJDE ČAS (a to sami poznáme, že nás to přestane bavit), tak to sami odložíme a posuneme se do stavu bez tužeb a odevzdání se plně vyšší vůli.

A tak si tvořivé snění – jako HRU – dosyta užijte, je to taky jedna z místních zemských radostí.

Možná pomůže jedna z posledních meditací na toto téma :

A pamatuj,   dobrý výsledek, který chceš zažít,  bude jedině, když si udržíš blažené, spokojené a hravé pocity. Jinak se můžeš octnout na opačném konci, který nechceš.  Pocity a blaženost tě povedou, kam míříš. S radostnou touhou cestovatele, pro něhož CESTA JE CÍL.

(Samozřejmě je tu stále nejvyšší level, na který stejně jednou dojde. A to je, až to celé odevzdáš a pustíš a povezeš se řekou života jen tak. Ale tyhle levely na sebe krásně navazují.)

Jana Fedorčák – van Coppenolle
https://tancimzivotem.cz/
https://www.facebook.com/ObjevSvujPotencial/– inspirativní články, videa a mé akce
mobil:776 627 442
https://www.facebook.com/jana.vancoppenolle
https://www.facebook.com/JanaFeDenik/ – blog ze života

PS : Krásný obraz v úvodu a u meditace je od mé kamarádky Majky Doležalové,  ostravské malířky emocí a léčivých obrazů. Jsou nádherné, tak se potěště a více můžete na www.artmaya.cz