Přidáno do návštěvní knihy : https://www.levitas.estranky.cz/clanky/navstevni-kniha-ohlasy-klientu.html

Můj příběh o hledání smyslu života

(Svatava, 15. 6. 2014 23:43)

Jani, ráda opětovně dojdu na akci s Vámi, až zas bude v Karviné.
Ty dvě (o RUŠ + Pán mysli…) mi daly nový impulz v přístupu k sobě, za což moc děkuji. (akce najdete zde : https://www.facebook.com/ObjevSvujPotencial/events )

Před 26 lety po operaci dělohy jsem začala hledat smysl svého života, nechtěla jsem už žít tak jak lidi kolem mě… Nevyhovovalo mi to.
V momentě, kdy jsem se rozhodla, se mi přikopla kniha R.Moodyho “Zivot po životě”, ta úleva, že je vše jinak, vnitřně jsem se vším v ní souhlasila, jako s znovu nalezeným ztraceným pokladem. Pak už to jelo samo, tituly různých autorů se hrnuly, bylo jich velké množství, každý z nich mě něčím zasáhl a něco ve mě zanechal.
Hledala jsem sebe samu. Svízelná, bolavá cesta, lekce stíhala lekci, naštěstí jsem ji vnímala jako největší dobrodružství svého života. 🙂
Odmítla jsem se nechat vláčet negativními náhledy na život a dění kolem sebe a vše vzalo ještě rychlejší a rozmanitější spád.
Prošla jsem kurzem Sebeléčení vlastní energií, doma cvičila Pět tibeťanů, později přešla na Taiči, zúčastňovala se Rodinných konstelací, prošla kurzem SRT…vše mě formovalo, slzy tekly, náhledy na svůj život se měnily a měnily…

Během té doby mi zemřeli s odstupem asi 10 let maminka a tatínek, první mě zdrtilo a odnesla jsem to zdravotními potížemi, druhé úmrtí v době, kdy jsem řešila dost složitou finanční situaci a vztahy se sestrou, jsem onemocněla se štítnou žlázou (přes velkou žravost šla má váha rapidně dolů), jsem i v nemoci dokázala při dvouměsíčním tatínkově umírání hodně pro nás získat, nevím odkud se ta nádherná síla lásky mezi námi vzala, v dětství byla jen poslušnost a respekt, po jeho smrti jsem cítila jen lásku a při pohřbu jsem v hrobě zahlédla světlo…

Celestýnské proroctví jsem četla na dvakrát, poprvé jsem nemohla dál, až po pěti letech jsem je dokončila… Don Miguel Ruize byl přímo pro mě revolucí, něco je už ok, ale je toho ještě hodně přede mnou…vždy se přikopne ta pravá kniha a v ní ta pravá myšlenka… bylo jich mnohem víc…

Roku 2011 přišlo však ještě třetí zdravotní zastavení, divila jsem se proč, vždyť už tolik toho dělám správně… Vážně?! Po 4 měsících ležení na jednom boku díky vyhřezlé plotýnce v páteři, jsem si konečně začala chránit tělo a energii v něm. Konečně mi došla spousta věcí.
V té nemilé bezmoci jsem se hned rozhodla pro zdraví, dbala rad lékařů + přidala vše, co jsem se naučila, včetně veselé mysli a neuroložka mi řekla, že mě viděla už na operačním sále, žasla, že mě má tam nahoře někdo rád :-), když mě před ní ochránil, obvodní mé rychlé uzdravení z onoho stavu nechápe dodnes, vždy je u preventivek vzpomíná :-).

Proč to píšu? Před Vaší přednáškou jsem cítila, že jsem se stopla, nemohla jsem přijít na to, co mě drží a nechce pustit dál?
Vámi vedené meditace (spolu s tím, co jen jinými slovy mluví už o tom, s čím vnitřně souzním) mě posunuly dá se říci víc zas k sobě a ke světlu.
Vnímám to, jako osvěžení a moc za to děkuji.

Taky děkuji za vyslechnutí mého příběhu.
Zdraví Svaťka
(svatako@post.cz)