Občas přichází. Nádherná chvíle bytí. Včera večer před spaním. Dnes na procházce na téměř jarním slunci. Čirá radost z přítomnosti. Rozumím tomu, kdo opravdu jsem. Vím, že těch chvil bude přibývat.
Pocit, že jsem tu proto, být co nejotevřenějším přijímačem světla zdroje. V té chvíli nemusím vědět, co dělám a proč. Jen se nechám vést a říkám , co mám a jsem čím jsem .Jako teď. Na oplátku se o mě zdroj(celek, bůh) stará a dá mi vše, co potřebuju a s čím potřebuji pomoci. Abych byla v těle v pohodě. Mám být jen zářič světla(života) a není třeba více. Ostatní je hra. Úlevné. Lehké. Taková chvíle občas přichází. Vidět vše očima zdroje, jímž jsem. Vše najednou ztratí tíhu. Je to snadné a je to teď.
Krásné, krátké, nekompromisní, přitom vlídné video: