Jak mluvíme, tak i žijeme . Moc slov si mnohdy neuvědomujeme. Přitom je to projev našeho ducha ve hmotě a mocně tvoří. Učili nás mluvit, přijali jsme jisté návyky, jaká slova používat. O čem se běžně mluví. Pokud vědomě neděláme změny, pak se držíme původních konceptů a kopírujeme naši původní rodinu. Tak i podobně bude i časem vypadat náš život.

Svádíme mnohé na geny, ale mnohdy jsou na příčině zkopírované zvyky. Navíc je prokázáno, že část genetické výbavy se mění právě změnou návyků a chování. (https://novazeme2010.ning.com/profiles/blogs/epigenetick-zm-ny-dna-a-ivotn-styl)  Čili že příčina a následek byla možná zaměněna.

Přemýšlíte a mluvíte běžně  také takto? “Musím se poSTARAT o děti”(starosti a nucení – ooo, jaká tíha), “Je potřeba poJISTIT se, uJISTIT SE”, “zaBEZPEČIT, aby vše dobře dopadlo. Cítíte, kolik je v těch slovech strachu? Nejistoty? Nutnosti něco sám udělat a chránit se. Kde je DŮVĚRA v božskou náruč, která živí a chrání stále, samozřejmě a tím i v sebe, jako součásti celku?

Přece přirozený stav člověka ve spojení se zdrojem,( vesmírem, bohem…), je žití tady a teď. S naprostou důvěrou, že je a bude  mi vše, co potřebuji dáno a poskytnuto. Vždycky bylo a je navždy. Mělo by to být tak samozřejmě, tak zvědomělé, že by nás ta slova neměla ani napadat.

Jako část těla, třeba prst nemá pochyby, že umře nedostatkem živit. Je napojen a je součásti naprosto hojného organismu, kde vše dokonale funguje. Nepřemýšlí, nebojí se a dělá, co v každé chvíli je nejlepší a co má. Tak i my ve stavu NAPOJENÍ k celku(bohu, vesmíru, bytí…)můžeme přestat se strachovat a přemýšlet o zbytečnostech. Jen si užívat život a dělat, co nám intuitivně přichází nejlepší v každé chvíli. Vedení z toho obrovského organismu je dokonalé a božské přece. Nic lepšího v hlavě nikdy nevymyslíme.  A jen ztrácíme ty vzácné chvilky TADY A TEĎ, místo abychom je jen ŽILI.

Při návštěvě pojišťovny mi došlo, že tato instituce staví jen na ODPOJENÍ člověka od zdroje a na strachu. Podobně je na tom běžná nemocnice, kde se často počítá s nevědomostí a tedy vzdáním se tvoření  šťastného života a tím přirozeného zdraví. Vždyť ve slově “ne-moc” to je jasné.  Nevíme, že moc máme my. Kdo jiný by měl mít moc nad naším životem.(Jen ten CELEK či bůh, to ano)

Probouzíme se a uvědomujeme si již mnohé. Zkuste pozorovat svá slova a uvědomujte si naladění, které z nich máte. Při mluvení o nepříjemných věcech(pokud intuitivně necítíte nutnost něco důležitého probrat, protože to má SMYSL) nám většinou klesá nálada a ladíme se “nižších vibrací”. Tím okamžitě přitahujeme totéž do svého života.

Pomyslete a mluvte o příjemných záležitostech, o naději, o nejlepším řešení a nejlepších vizích té které situace či člověka. Uvidíte, budete lehčí a radostnější v nitru i navenek. Vždyť kolikrát se zbytečně STARÁME dopředu. Tím samozřejmě tuto možnost posilujeme. Proč neposilovat dopředu tu nejlepší možnou. A kdyby vyšlo vše jinak, PAK prostě budeme reagovat, jak nejlépe budeme cítit.

Co s tím? Doporučuji :

1.Zaposlouchejte se do mluvy lidí kolem. A přestanete se divit jejich osudům. Co vypouštíme z úst, to tvoříme. Jakou náladou jsou naplněna naše slova(i myšlenky), takovou i náš život.

2.Používejme jen slova o tom nejlepším možném a o tom, co CHCEME, ABY BYLO. Pokud intuitivně necítíme nutnost o něčem promluvit. U tohoto je vždy obsaženo řešení, má smysl. Říct nejnutnější. A přidat nejlépe cestu, jak z toho ven, či důvěru v to, naději.

3.Pokud se dostanete do “palby” slov jiných, kteří toto neovládají, máte podle svých dovedností 2 možnosti. Buď se debaty neúčastníte či odcházíte. Nebo jste již zdatní a dokážete takovéto vypouštěče černých vizí zastavit, říct něco pozitivního, obrátit jeho náhled na zapomenuté lepší možnosti, ukázat příklad, že to tak vždy není. Třeba na někom ukázat jeho dobré stránky apod. Jde to docela lehce, chce to cvik. A má to zázračné účinky. Neboť nálada všech se samozřejmě zvedne. Vždyť všichni lidé přece chtějí žít v krásném světě plném lásky a hojnosti. Jen se něco naučili špatně a kazí si tím atmosféru.

Žít s krásnými slovy a vizemi je moc fajn. Myšlenky a slova tvoří náš život. Čili se vše začíná dít.  Máme obrovskou moc. Každý z nás.  Jen si ji uvědomme a používejme správně.  K blahu a štěstí všech.  Je to skutečně takto jednoduché.

A teď, bod 4 nepovinný. Na závěr čtení si představ tu nejnádhernější vizi, jak by mohl tvůj život ve všech oblastech vypadat. Představ si, že tak to najednou budou mít i jiní a přej jim to. I zvířatům, i Zemi. Představ si, jak by celá Země plná takto šťastných bytostí zářila do vesmíru. A představ si, že tak to je, posunul ses v čase. A BLAŽENĚ to prožij. SUPER, že?

Ještě trošku pohodičky do vědomí:https://www.levitas.estranky.cz/clanky/zajimave-clanky/pekne-myslenky-ktere-pohladi.html.

Neboť svým vibracemi vysíláme vesmíru zprávu, co nám má znovu a znovu posílat.

Mějte se moc krásně. Jana https://tancimzivotem.cz

(Objevy ruských vědců přináší vysvětlení nadrřirozených schopností člověka. )