Dívka, slečna, lásky….Touhy, gympl, snění, brigády, první pusa, rande, kluci. Komplexy méněcennosti typu : “tlustá stehna, velký nos, nikdo mě nemůže chtít”. Taneční a plesy. (Toto je pokračování části 1. –Od narození až sem. Část 1. – dětství 

Kamarádka Maruška, se kterou jsme se asi znovu v životech potkaly a hluboce se známe. A setkání s mým 1. mužem. Nejdřív kamarádi, pak kino, a 1. fakt LÁSKA. Je mi 17.

2 roky chození, výletů, pak Vojna – 2roky si píšem dopisy. Na papír a poštou!!!! Snad denně. Ježdění do Košic. Joooo, tak to bylo a vzpomínky jsou hezké.

A tak už to bylo běžné v té době, že po vojně přišla svatba. Měly přijít děti, ale na to jsme si 10 let museli počkat. A cesty za hranice. S devizovým příslibem. Celonoční fronta na zájezd do Jugošky. V práci kádrový pohovor, abychom tam nezůstali. Emigrovat, to já ale ne. Už táta tohle udělal a nebylo cesty zpět. Nechtěla jsem tady nechat babičku a dědu samotné a opuštěné. Tenkrát jsem pracovala po maturitě v knihovně – na dětském oddělení. Knihy jsem milovala a pořady pro děti mě bavily. A taky jsem se dostala k předcvičování v jazzgymnastice.

Prostě, máte li něco dělat, nevyhnete se tomu. Stát před lidmi, učit je pohybu a jinému myšlení, to vidím ve všech svých činnostech napříč životem. Učím se to sama něco nového a okamžitě předávám poznané dál. Tohle je pro mě vzrušující a bude to tak asi celý život. Tohle mě baví a asi to baví toho boha ve mě. Tento dar od něj mám. A zajímavé je, že lidé ty nové věci rádi přijímají.

Po revoluci v r.1989 jdeme za prací do Německa a okouzleně koukáme na západní svět.  Fotím v obchodě to množství věcí. Od té doby vím, že cizí jazyk jsem se byla schopna naučit z nuly za 2 měsíce, když jsem skutečně měla motivaci a měla tam jít. A pak se praxí přímo tam  rozmluvit. Mluvila jsem plynně, ted po letech nepoužívání je němčina zase schovaná někde uvnitř hlavy. Moje práce v Německu od uklízení po žehlení v čistírně. Jsem odborník v žehlení, už navždy vyžehlím dokonale cokoli.

S manželem 2 roky v Bavorsku, zkušenosti, svět, stěhování a návraty domů ( nevím proč Moravu tak miluji) a nabídka kamaráda z Bohumína : “Pojď se mnou jako společník do obchodu se zdravou výživou”. Ach, zazářilo světlo vášně. “To by se mi líbilo”. A začala cesta člověka podnikavého, bez zaměstnavatele, živnostník, svoboda. Práce, která mě baví, ta mi nevadí, takto pracuji ráda. A tak už jsem chtěla navždy zůstat.

Jak už to bývá, jsem na začátku věcí. První obchod se zdravou výživou. 1.kurs sebepoznání pro mě byla Sylvova metoda. 1.meditace začíná dělat Petr Chobot. ANO, ANO, ANO. Učím se, obnovuju v sobě vše dávné, někde uvnitř to vše znám a posílám dále, mezi lidi. V obchůdku Natural, ve cvičení. Jsem dost málo sebevědomá, programů fůra, ale tohle se děje a nemůžu jinak.

Vím, že když dělám, co mám, co je můj talent, pak asi i vypadám krásně a ZÁŘÍM. Vím, že pohled okolí na mě v té době je úplně jiný, než pohled můj na mě. Celkem zakomplexovaný. (Já to ale časem zvládla krásně uvolnit – dnes už se mnohem více miluji a ctím).

Toužím po dítěti, které nepřichází. Dlouhých 10 let. Potíže právě v ženské oblasti (teď chápu, kde se vzaly, to dětství s opilou mámou a opuštění tátou se staly školou, jak ven z programů). Díky tomu se setkávám se spoustou zajímavých lidí, alternativní přírodní léčbou, udělám moc práce na sobě. Pak jeden léčitel v Ostravě se zázračnýma rukama. Letité potíže zázrakem mizí, a za pár měsíců jsem těhotná. To je krásná doba, porod…no…tam jsem úplně neustála intuici a podlehla tlaku nemocničního zdravotnictví. Ale vše dobře dopadlo a doba s miminkem a s kojením je kouzelná.

Pravda, dnes, už zbavená více programů, užila bych si to asi více. Tenkrát jsem si to nechala kazit starosti vírou v to, co všechno musím. No jo.

Celkem záhy končí manželství. Po 16 letech spolu, jiná žena a já zlomená, nešťastná, ale hrdá, s 3 letým synem…Ten čas byl velmi emocionální a hodně se toho zhroutilo. Snažím se se posbírat, vidět v sobě krásnou ženu, najít sebevědomí, uzdravit všechno to zraněné ženské ve mě.

Fotím i nahé fotky, ale pěkné. Začínám se léčit břišním tancem, medituji hodně. A jako vždy, samo se to děje, začínám to vše učit. Svým způsobem, jinak nelze. Spousty školení, kurzů, ale baví mě to moc. Mé kurzy jsou právě pro ženy, které se hledají, učí se tančit, být krásné a meditovat, jdou do sebe, jako já. Více :Můj příběh o břišním tanci a proč jej učím

V době bez partnera je kolem více mužů, koukám na svět, který vlastně neznám. Byla jsem od 17 let v trvalém vztahu. Mám takovou trochu pubertu a tančím a učím se žít i jinak než dosud. Je mi 33 let.

Musím tady připomenout neuvěřitelnou podporu, kterou mi Vesmír poslal v podobě práce s Oriflame. V době začátků ML, já naprostý laik v kosmetice, jsem dokázala vytvořit siť ori přátel a starala jsem se pěkně a měla oceněnou práci. Díky finanční podpoře odsud jsem mohla rozvíjet své skutečné zájmy a poslání, meditace, terapie, tance, jógu. Zůstala obrovská vděčnost této firmě, opoře a zázemí.

Překotná doba a když už se cítím lépe, otevírám se pro jiný vztah a ten jako zázrakem přichází úplně pohádkově.  Někdy ten příběh napíšu celý : jak jsem od narozenin meditovala pro harmonii ve vztahu muž-žena (asi takto nějak – meditace Dokonalé partnerství ). Jak po 3 týdnech opravdu Vesmír vymyslel plán. Jak mě poslal k našemu jezeru, které je pro mě silovým místem. Jak tam poslal i mého nynějšího muže, který v té době bydlel u Prahy a sem se stavil jen za rodinou a zdržela jej nemoc. Jak ho něco nutilo za mnou do té vody skočit a představit se mi v ní. Ačkoli byl už suchý a na odchodu. A jak jsme se zamilovali.

Nicméně, naše programy často zastínili lásku pod tím, ta je stálá, jen jsme se museli potknout se stinnými stránkami, 3 rozchody, společná cesta 16 let a spousta práce na sobě. (Video : Z partnerské krize zpět do lásky). Byl skvělý společník synovi a byl tu po celé jeho dětství, jsem moc vděčná za jiný vítr do mých vzorců.

V té době už tancuji a za pár let potkávám Karla Nejedlého a metodu RUŠ na úplném začátku. Ta jasnost a účinnost, pomáhá mi to velmi, chápu vše, čistím se sama, zbavuji program. A zase, samo se to děje, začínám mít klienty a pracuji i takto. Každá terapie je dokonalé dílo a nesmírně mě baví. Dělám ji od duše a s velkou intuicí (což je božský hlas v nás, když je hlava čistá). Pracuji ráda i na propagaci RUŠ v našem kraji a v té době hodně souzním s lidmi, kteří na kursy jezdí se mnou. Jsem i asistent na kursech. Ale učím se životem a jsem hlava otevřená. Přijetí a odpuštění používá mnoho cest, nic jiného ani nefunguje, vybírám si, co ke mě jde. Vnitřní vedení je silné. Dnes ve společenství RUŠ nejsem až tak, dokonce nejsem uvedená na RUŠ stránkách.

K té úžasné metodě rozpouštění programů používám to nejlepší ze světa i ze mě a jinak to nejde. Kontrola a prověřování by omezilo intuici. Pluju proudem a vím, že přijdou ti klienti, kterým pomohu taková, jaká jsem teď. Vždy vše v pravý čas. Vesmír ví, co dělá a ho ráda poslouchám. Už poznám, kam mě pouští a kam už už ne. Kde moje cesta se odchyluje a vede mě dále. Ač skvělé činnosti, skvělí lidé, společenství, stává se , že tam, kde mě to bavilo a obohacovalo, tam už nemůžu a otevírají se nové dveře. Noví lidé, nové náhledy, nová pochopení. Prostě postup do dalších tříd. Ta předtím byla fajn, ale nelze zůstat, musí se jít dále.

(stáhnout si můžete zde:Ebook Lehce, snadno, hravě….)

Toužila jsem dříve jet do Amazonie, na šamanské rituály. Ale život, i přes zaplacenou letenku, řekl tehdy, NE, nikam. Ayahuasca přišla ke mě později a vnitřní světy se ukázaly jasněji. Přišla, až byl čas. Mnoho pochopení a po nějaké době přišla ještě jednodušší cesta.

Sebepoznání, setkání s Marcelkou z hor. Knihy o cestě sebepoznání, Mahariši z Arunačaly, Eduard Tomáš atd na mě volali už dávno, ale teď už nastal čas. Ticho a blaženost, které v sobě máme je svět PRAVDY. Časem se k němu obrátíme všichni, až zjistíme, že vnější svět je vyMYŠLENÝ. Není ale žádný spěch.

A ještě jedna krásná událost pod vedením Vesmíru se stala, naše přírodní svatba. Zde více: Naše svatba na soutoku.

A tak se těším, kam povede cesta dále, jací přátelé na ní se mnou půjdou, jak se to vše bude vyvíjet. Zatím s lidmi tančím, medituji, terapeutuji, točím videa ( Můj video kanál na youtube ) a miluji tento svět, barevný, rozmanitý a lidi v něm. Baví mě jej poznávat a cestovat. Ochutnávat jeho vůně.

Jsme nekonečné bytosti, každý z nás píše svůj příběh a mě se chtělo shrnout ten můj. Zdaleka to není vše, ale časem možná vytáhnu některé střípky, které stály za to, uvidíme.

3. díl mé dospělé cesty se začíná odvíjet v mých 56 letech.

Náhle odchází můj už dospělý a samostatný syn. Dostala jsem své vysněné dítě a ono se teď vydalo zpět do věčností, zpátky do Boží náruči, odkud ke mě přišlo. Děj se vůle boží…je to čerstvé a víc jsme řekli na Gošárně zde. “Tvá je vůle, ne má”. To povídání není smutné, uvidíte…je o životě a naději : 

 

Jana Fedorčák – van Coppenolle
https://tancimzivotem.cz/
https://www.facebook.com/ObjevSvujPotencial/– inspirativní články, videa a mé akce
https://www.facebook.com/jana.vancoppenolle
https://www.facebook.com/JanaFeDenik/ – blog ze života

Můj video kanál na youtube

 

8 thoughts on “Má cesta životem. Část 2. Dívka, dospělost a svět.

  1. Dobrý den, pár měsíců mě přitahuje Váš web, ráda jsem cvičila, ale nyní, půl roku, jsem se hodně uzavřela do sebe. Přemýšlím o své další cestě. Myslím, že mám skvělou rodinu, každý z mé rodiny má svého partnera, jsem za to opravdu moc ráda. Jsem stále zvána k někomu, jsem za to vděčná, ale to mě neuspokojuje. Pro rodinu jsem označovaná jako někdo, kdo má vše na dosah ruky, ale neumí to přijímat. Neumím se přizpůsobovat, žiju sama. Vím, že se musím změnit, rychle, jsem již daleko za polovinou svého života.Chci žít správně, a určitě né sama. Jsem sobecká, nedůvěřivá a to chci změnit.
    Píši něco, co ani nebyl důvod mého komentáře, ale určitě vše souvisí s mým dotazem. Je , prosím, možnost jezdit s Vámi cvičit do Chorvatska k moři? Přeji opravdu krásné dny v roce 2021.

    1. Evičko,děkuji… určitě ano…vždy se dívejte na nové akce na mé stránky—na liště. Dovolená 2022 tam bude do konce listopadu.

  2. Nádhera,jste odvážná,statečná žena.seznámila jsem se s Vámi přez oriflam a tak Vás trochu sleduji na fb .Přeji Vám hodně štěstí a zdraví v práci kterou mnoha lidem dodáváte radost a umění žít.

  3. Ahoj,při přečtení tohoto článku života mi běžely slzy do očí,ale i hlavně radost,co se s toho dá vycítit….pádem člověk musí vstanout,ale i v tom potřebuje lidi kolem a nestranit se,Jani,krásně jsi to napsala…

    1. Petro, děkuji moc, to jsem ráda, že se líbilo, mě se to jen chtělo napsat. Je to tak. Všechno jsou to zkušenosti, které nás posouvají dále

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *