Znáte to taky? Někdy už od mala slýcháme a vidíme doma : “Ale to nic, to nestálo za řeč, nic za to nechci…” “Moc si o sobě nemysli…”, “Já nic nechci, nepotřebuji…”, “To mi stačí, jsem skromná přece…”, “Co si o tobě ostatní pomyslí…”, “Ty zrovna budeš vyjímka”.“drž se při Zemi…”, “myslíš, že jsi něčím zvláštní?…”, ” Sedávej panenko v koutě, najdou tě…”, “Aby ti nenapršelo do nosu…” “Tohle se ještě nikomu nepodařilo, tak si nemysli, že budeš něčím vyjímečný…”, “nevyčnívej”….
A mnoho dalších “rad”, které nás vedou zpět do nemyslícího nudného stáda a průměrnosti. A můžeme tomu říkat NORMA a SKROMNOST.
Seběvědomí, sebehodnota, vědomí svého talentu daného BYTÍM, bohem. Když jej uplatňujeme, dáváme světu, je dobře nám i okolí. Když ho potlačujeme a ukrýváme, nikomu to nesvědčí.
Otevřít se všemu dobru a vychutnávat život svým vlastním způsobem. Svět takových lidí bude krásný.
Svět lidí, kteří jsou šťastní, vědí o svých talentech. Kteří nehrají na SKROMNOST v tom nezdravém pojetí. I v naší rodině , i v mém okolí ji hodně vnímám. Tváří se to jako dorá vlastnost. Je třeba ovšem najít tu správnou hranici. Toto by mohl být svět originality a nových třpytivých nápadů.
Všichni, které dnes obdivujeme a o kterých se učíme, vyšli ven z toho šedého stáda a dovolili si být JINÍ. někdy byli nepřijati, někdy museli čelit závisti, jistě mnozí je chtěli srazit ze vzletu.
Ten kdo je je věrný sám SOBĚ, tedy bohu v sobě, ten potřebuje odvážně jít za tím, čím se nejlépe projeví. potřebuje ocenit svůj talent, rozvíjet ho, objájit ho, vážit si toho, že jej má. Musí o něm vědět a uznat jej. Potřebuje si i dovolit být za něj oceněn. To se ale v prvé řadě musí ocenit on sám.
Tedy : já se ctím, vážím si sebe, svých darů, pak přirozeně svět cení, váží si mě. Vnější svět se vždy tvoří jako odraz světa uvnitř. Vždy je to tak, ať se nám to líbí nebo ne.
Řeknete si :”ale já přece chci odměnu, chci, ať si mě manžel a děti váží, chci, ať mě šéf ocení odměnou”. Nojo, ale když ty si uvnitř sebe neceníš a shazuješ se, Vesmír to vnímá a ten tvůj stav udržuje. Dodá správné okolí, aby to odráželo.
A proto je důležité občas uklidit ve svém vnitřním chrámu. provést inventuru programů, nepotřebné vyhodit a nahradit obsahem hodnotným. Vyhodit i sentimenty, co mi třeba říkávala skromná milovaná babička. nemusím přece přejmout úplně vše. Jako dospělý už si můžu vybírat z mnohem více vzorů, než které jsem měla k dispozici na začátku, v původní rodině.
Každá rodina, každý náš vzor je vždy omezený. otevřená mysl člověka se nemusí ve vývoji zastavit v dětství, ale učí se stále. Může vyzrát nádherná lidská osobnost s jedinečným talentem, SEBE-VĚDOMÍM, které je tak přitažlivé. také přirozeně oceněné. A to Vám přeji, a celému světu také. Co nejvíce takto krásných lidí.
Meditace níže je k posílení této cesty. Má práce terapeuta je právě o těchto pořádcích v hlavě i životě a najdete je v BLOGU na mých stránkách.
Více videí, jak pěkně žít, najdeš zde : Můj video kanál na youtube
Meditace je hluboké vnitřní léčení. Ve svém vnitřním tichu najdeš všechny odpovědi a sám SEBE. Velikou lásku a milost. Je třeba si jen na cestu dovnitř udělat čas, ideálně denně aspoň chvíli. Časem zjistíš, že je to nejlepší lék a veliká blaženost.
Tato meditace tě vede slovem, časem budeš asi chtít meditovat jen se svým tichem. Ale pokud začínáš, slovo tě krásně povede, aby ses našel – našla.
Krásný obraz v úvodu je z dílny Marie Doležalové, ostravské malířky a mé kamarádky. Najdete je na artmaya.cz a jsou nádherně léčivé.
Jana Fedorčák (van Coppenolle )
AKCE NA ŽIVO A DOVOLENÉ s cvičením a meditací u moře: AKCE NA ŽIVO
NOVINKA : online KURZ BŘIŠNÍHO TANCE A LÉČIVÝCH MEDITACÍ
www.tancimzivotem.cz/kurzy/
mobil: 776 627 442
fb.me/jana.vancoppenolle