Během těch 8 let s terapiemi metodou RUŠ jsme s mnoha klientkami řešili zatím nevyslyšenou touhu po dítěti. Vždy v kombinaci s ne úplně jistým ženstvím. Pokaždé jsme samozřejmě našly mix naprostosto individuálních  programů, který ženu od otěhotnění “chránil“. Před nedávnem žena po krásném odblokování přišla do jiného stavu ještě v témž měsíci. Příběhy několika přináším níže.

Naše tělo je ŽIVÁ “hmota”. Živý, vědomý komlex energie, a jako s hmotou s ní mluvit samozřejmě můžeme, jeví se nám tak. Důležité je uvědomit si, že tělo není mrtvé, ale skutečně vědomé, reagující na podněty, na naše vibrace, je naše součást a co vysílá naše vědomí, to se v těle otiskuje. V každém orgánu, v každé buňce.

JÁ – to je jeden celek. Ano, JÁ jako součást celkového vědomí. Ale také JÁ, které znáš jako oddělenou bytost s tvým jménem – je vědomý komlex nehmotné podstaty, tvého myšlení a tvého těla.

Takto když si s klientkou na začátku terapie vyjasníme pohled na SEBE, z tohoto úhlu pohledu se pracuje úplně jinak. Vědomě. Opravdové uvolnění přijde prožitkem, v hloubce, ne pochopením v hlavě.

Klientka při samotné terapii zavírá oči, aby vnímala, co jí při správném zaměření ( v tomto případě na sebe – plodnou a zdravou ženu,  užívající si svého ženství ) a při správném vedení, její podvědomí vyplavuje k uvolnění. Programy, které volnou cestu blokují. Přesvědčení, díky nimž nemůže mít děti a pod.

Programy – překážky pro proudící moudrou “vyšší sílu Vesmíru”, tu dokonalost v nás (je shodná s hlasem naši “duše“, jak se říká) jsou myšlenky pořádně nakrmené emocí, tedy vírou v ni.

No a my ty programy při terapii zbavíme síly = vyRUŚíme = vynulujeme = opustíme je.

O co šlo u klientek z poslední doby? Co uvolňovaly ze své VÍRY?

RENATA, na 1.pohled schopná, silná, krásná žena, vše zvládající, zvyklá na to, že věci má pod kontrolou. Že si se vším poradí. Že úkol je výzva, kterou svou pílí překoná. Rozhodne se a bude! ..Najednou ale po vynechání antikoncepce (tam to pod kontrolou měla) jim s manželem nepřichází dítě. Už dva roky, najednou tlaky okolí, pochybnosti, kolotoč vyšetření. V lékařských rukách, podporující zkoumání PROBLÉMŮ, pak problém ještě narůstá. Z kontroly se to vymyká, tlaky na stihnutí všech pokusů o umělé oplodnění. “Poručíme větru, dešti”.

Toto je častý scénář, nerespektující základní principy v celém Vesmíru. Přece : kde je tlak, vzniká protitlak. Tělo, to jste Vy. Pokud na Vás někdo tlačí, např. že máte vypočítat matematický příklad a že musíte a začne vám nadávat, tlačit vás do toho, nutit Vás k lásce k matematice, možná Vám dá nějaké léky na hlavu….no řekněte? Budete počítat rádi? podaří se Vám to vůbec?  Nebudete chtít utéct úplně, i když možná na začátku jste možná chtěli,  jen jste potřebovali pochopení, porozumění, či otázku . CO POTŘEBUJEŠ? CHCE SE TI DO TOHO? JAK TI MŮŽU POMOCI?

No a tělo funguje v úplně stejných principech. Ve Vesmíru to tak je. Všude stejné zákonitosti.

Tedy jsme se  s Renatou vrátily postupně ke klidu a ptaly se(měla zavřené oči a koukala do sebe), kde to vzniklo, proč její tělo nemůže přirozeně počít. A také, pokud je možné opustit tyto programy, ať to udělá.

Vzpomínky vedly až na začátek života. Ona – starší dcera, přichází k alkoholickému otci a nezralé matce. Otec si přeje syna. Ona v raném dětství mu začíná plnit jeho sen. Vše zvládá, umí i technické věci, vyhrává závody, chodí krátce ostříhaná, rázně si se vším radí. V sobě podporuje to klučičí. Když našla větu – program:”Ale já chci být holčička“, opakovala jej, vytáhla z hlubin nahoru a hodně, hodně u něj plakala.

A tak jsme tu holčičku objevily, oprášily, začli ctít její úplně jiné potřeby, než zažívala holka kluk. Pročistily jsme toho mnohem více. Také slabou matku, která neuměla ubránit své děti před bitím. A z toho vycházející strach, že dnes si Renata MUSÍ pohlídat, kdo bude táta jejich dětí. A tak její tělo hlídalo dodnes a nepustilo nikoho být tátou.

Byla to pořádná 4 hodinová práce se sladkým konečným vnitřním klidem a vírou moudrost vesmíru i těla, ve VYŠŠÍ MOC, která vše hlídá mnohem lépe. Uvidíme, co bude.

HANKA – pro změnu navenek hektická a vše stíhající, objevila v sobě nesmírnou nejistotu z doby, kdy rodinu opustil tatínek. Do té doby vymazlená a sebejistá holčička ve své hlavě vytvořila pro ni jasnou domněnku. “Nestojím za nic, nestojím mu za to, aby se mnou zůstal, jsem nějaká divná. Opustil mě, protože jsem horší než ostatní. Bolí to tak, že radši nebudu mít děti, aby je tatínek taky neopustil”. Vevnitř nejistá ŽENA byla navenek vše zvládající, ale neplodná. A muži ji předvádili do té chvíle stále dokola její přesvědčení. Opouštěli ji, aby mohla trvat na tom, že za tolik nestojí.

U ní jsme prožily to opuštění, našly na tatínka jiný náhled. Možná jen neuměl mluvit o své lásce, možná k ní nebyl pouštěný, možná nechtěl on překážet, když zklamal. Možná si to neuměli říci. A taky si uvědomila, že na postoji jednoho muže nestojí už teď její svět.  Toto  lze ale jen prožitkem a uvolněním staré emoce, samotné pochopení hlavou Vám nepomůže, anebo rozhodně velmi pomaleji.

PAVLA – jako žena nesebevědomá. Stydící se za sebe. Bojující neustále s váhou. Partner stabilní, přesto dítě zatím nebylo. Tady jsme se dostaly k tatínkovi, který nevěděl, co s dospívající dcerou. S malou to uměl, ale když mu chodila najednou po bytě dívka prsatá, s náladama, tak nevymyslel nic lepšího, než se dotknout její postavy, nevhodně zavtipkoval o jejím zadku. V pubertě se od ní odtáhnul a přestal jí jakkoli projevovat náklonnost.

Strach, že z pěkného vztahu a lásky bude zase “NELÁSKA”, jak to vyhodnotilo dítě, byl jednou z příčin strachu jejího tělo se muži úplně odevzdat a být s ním matkou. Vždy je toho více k vyřešení, i tady bylo. Vzory matky a její nesebevědomí, nepodpoření ženství u dcery mámou. Ani ona ani ženy v rodu to již dlouho neuměly.

Toto je časté téma. Příchod 1.měsíčků. Žena je naplno ŽENOU. Kdo z Vás zažil oslavu? Kdo z Vás šel s mámou a dalšími ženami z rodu toto oslavit, třeba na zákusek a kávu a povídání si o “ženských” věcech.Tety a kamarádky, oslava a přijetí do kruhu ŽEN. To bychom si mohli od domorodých národů půjčit.

Tento “náhradní scénář” jsme probíraly s LENKOU, která se za měsíčky původně styděla. Které mamka dala vložku a řekla:”A teď uz se s tím budeš otravovat každý měsíc”. A kde byly brány měsíčky jako ponižující slabost žen.

Při představě oslavy, “kruhu žen” byla dojatá. “Nahrála” si to nově do svého podvědomí. Někde uvnitř sebe našla místo ženské slabosti sílu, kterou měsíčky znamenají. Moudrost těla a napojení na sílu TVOŘENÍ. Sílu života.

ALICE, žena z úvodu článku, dnes šťastně těhotná,  po několika letech pokusů o miminko. Vědomá a ctící přirozenou cestu. Postupně však stále ochotnější zkusit to třeba i “uměle”. Téma bylo základní vztahy v původní rodině, chování mezi mámou a tátou, nedostatek úcty k sobě vzájemně. Alice žila se svým mužem krásně a nechtěla si to “zkazit” dítětem. Tohle bylo ale nevědomě pod povrchem, vědomě dítě moc chtěla.

Pročistili jsme, uvolnily, našly jiné scénáře k použití. Perličkou u ní ale byla závěrečná otázka, kterou po skončení terapie, kdy už se zdá být všechno hotovo, někdy intenzivně cítím, že musím dát. Osobě, který je naprosto nacítěna na svůj vnitřní svět po několika hodinách “práce” ve svém nitru : “Je ještě nějaký program, který brání tomu, aby jste byla šťastnou matkou, měla miminko? Který dnes můžeme a máme najít?”

Většinou po téhle otázce mají klienti úplný klid v hlavě. Alice si “najednou vzpoměla” na zapomenutou scénu ze 14 let, ze školního záchodu, kde ji kluci kopli do břicha. Prožila si příhodu, pustila emoce v ní zaseklé. Její děloha se tenkrát  jakoby vylekala, zůstala ve střehu – tak jsme to vnímaly. Uvolněno, povzbudily jsme dělohu, vnímaly jsme, jak se jakoby z napětí konečně protáhla a přestala se bát. U ní těhotenství přišlo vzápětí. Řekl mi to její manžel, který se na terapii objednal chvíli po ní.

Každá buňka, každý orgán, i vy, vše má vědomí, vše reaguje na to, co vysíláte z mysli a emocí. Ano, když je božský klid v nás, když jsme odezdáni Vyšší síle, vše se léčí samo. Vědomí celku v nás léčí svoji součást. K tomu po terapii vedu každého, tohle je nejvyšší a přímá cesta.

Pokud ale přes blok, program, neumíte sami přeskočit, nechte si klidně pomoci. Terapie odvalí ten kámen a pak všechno půjde snáze.

Možná po terapii zjistíte, že touha po dítěti, tak urputná, nebyla od “duše”, ale z hlavy. Tlak okolí, vyhovět rodičům v důchodě, kamarádky už děti mají, už mám věk, atd.  Naplánovat si to podle výmyslů hlavy. Bez programů začnete najednou daleko více vnímat, co skutečně chcete VY.  Že třeba ještě máte čas, že to nemusí být ten pravý muž, že chcete zatím něco jiného.  V životě je nejdůležitější jít cestou své duše.

Že Vás to k těhotenství ještě nepouští z důvodu, který možná hlavou neznáte, ale uvnitř dobře cítíte. Že se prostě musíte jen uvolnit a prodýchat. Že třeba potřebujete chvíli čas jen pro sebe a pro uctění svého ženství, které jste teprve nalezla. Aby jste pak Vaši dceři mohla předat jiné poselství, než rodiče Vám.  Že třeba v tomto životě děti vůbec nechcete. A že Vám to vlastně nevadí, chcete nejvíc ze všeho odjet jako sestra do Afriky. Nebo psát knihy. A když se s tím smíříte, je možné, že za rok dítě samo přijde, protože se mnohé změnilo. Anebo ne, ale vy budete mít jiného muže a ten bude mít 3 děti. Všechno JE dokonalé. Jen my to někdy přes naše CHTĚNÍ (to je vždy z hlavy) ještě nevidíme.

Vše je ve stálé proměně a vše se vyvíjí. Ten moudrý hlas uvnitř nás nás vede stále. Uslyšíte ho jasně bez programů a skrze pocity. Není to tak těžké, jen se zaposlouchat do sebe. Naučit se třeba pravidelně meditovat. Zkuste např.: vedené meditace na mých stránkách

Nebo chodit přírodou. Chodit bosa. Ctít svoji ženskou sílu. (Muž zase tu mužskou najít a ctít). Naslouchat více svému moudrému nitru. POZOR-moudré nitro sebou nese blaženost. Program sebou nese nervozitu a nepříjemný pocit. Nezaměňovat.

Ještě mnohem, mnohem více žen a jejich ženských příběhů jsem měla čest pomoci rozplést. Přeji všem ženám, ať se ctí a milují, poslouchají moudrost duše a předávájí tuto lásku svým dětem. A mužům (o těch v příštím článku) přeji najít tu mužskou verzi lásky k sobě a jejich milovaným ženám a dětem. Bude dobře na světě.

Pokud cítíte, že i vy by jste chtěli a potřebovali odvalit programy z cesty a žít už radostně a lehce bez nich, ozvěte se.  Je možno pracovat osobně i přes SKYPE, pokud jste z daleka. Rozhodující pro úspěch je Vaše odhodlání být šťastná (ý) a slyšet svou nádhernou DUŠI.

Obraz v úvodu je léčivý obraz Marie Doležalové, ostravské malířky a mé kamarádky. Více www.artmaya.cz

Níže i kontakt na mne, ráda odpovím na dotazy.

Jana Fedorčák – van Coppenolle
https://tancimzivotem.cz/
https://www.facebook.com/ObjevSvujPotencial/– inspirativní články, videa a mé akce
https://www.facebook.com/jana.vancoppenolle
https://www.facebook.com/JanaFeDenik/ – blog ze života

Můj video kanál na youtube

mail : jana@tancimzivotem.cz, mobil 776627442.