10 věcí, které byste měli vzdát, abyste byli šťastnější rodiče

MEDITACEMetoda RUŠ, terapieObohacující filmy a hudbaVěčné mládíVIDEAZA myšlenízajímavé odkazyzajímavostiZdraví a těloŽivá voda Bohumín Publikováno v zajímavosti

Rodičovství je opravdu těžká práce v totálním nasazení. Nekomplikujte si zbytečně situaci začátečnickými chybami, kterými sami sobě házíte klacky pod nohy. Tu největší zátěž nosíte ve své vlastní hlavě. Znovu a znovu opakujete sterotypy a předsudky, které jste sama zažila. Pojďte se nad nimi zamyslet a odhalit je. Tím, že je přemístíme z nevědomí do vědomí nad námi při troše štěstí ztratí moc.

Zapomeňte, že po přečtení článku budete dokonalejší. Přesně naopak. Ale zato se můžete stát šťastnější a spokojenější. A stejně tak vaše děti. Protože ty dušičky jenom zrcadlí vaše naladění. Jaká jste vy, takoví budou i oni.

1. Vzdejte vše, co by se mělo

Po světě chodí spousta dobráků, kteří mají naprosto přesnou představu o dokonalosti a neváhají vám ji kdykoliv vmést do tváře:

„To za nás….“

„Já bych nikdy nemohla a nedovolila….“

„Jak můžeš….“

Když se budete soustředit na ideální stav, minete skutečnou přítomnost. Kromě toho tyto rady nezřídka mají povahu návodu Eskymáků pro obyvatele Konga, co dělat v případě veder. Důvěřujte sami sobě a když nevíte, pečlivě naslouchejte a pozorujte skutečnost. Řešení je ukryto v přítomnosti.

2. Vzdejte srovnávání se

Mateřství není závod. Ale společnost je celá tak nastavená, že kdo nepodává špičkový výkon, jako by neexistoval. Dobře vám radím, zavčasu se těchto myšlenek zbavte. Je úplně jedno, jestli sousedka peče třikrát do týdne a denně dělá teplé večeře (se třemi dětmi), zatímco vy nestíháte ani připravit večeři pro manžela s jedním dítětem.

Hoďte za hlavu, že vaše matka vstávala ve čtyři ráno a ještě než se ostatní vzbudili, okopala půlku pole, pak všechny nakrmila, odešla do práce, děti si mezitím spořádaně hráli na zahradě a večery trávili ve šťastné harmonii nad loupáním hrachu. Nejste vaše matka. Jste unikát a jaké si to uděláte, takové to taky budete mít. To, že to dělají všichni, neznamená, že to tupě musíte převzít taky.

3. Vzdejte se vynucování určitého chování za každou cenu

Samozřejmě že jako rodič nesete odpovědnost za stanovení hranic chování pro vaše dítě. Ale pokud si vaše malé prostě postaví hlavu, že ne a ne a ne, tak se snažte nejít proti dítěti a vynutit si splnění požadavku. Spíše funguje v dané chvíli ustoupit a přijít se stejným požadavkem při jiné příležitosti. Akce plodí reakci, takže čím více na dítě tlačíte, tím více se „seká“. Se staršími dětmi také pomáhá vyříkat si proč.

Když se budete chovat jako diktátor, povede to jenom k silovým bojům a frustraci v celé rodině.

4. Vzdejte se křiku

Mám hlučné děti, díky kterým jsem se naučila řekněme mluvit zvýšeným hlasem :-) Menší děti snadno zastrašíte tím, že je přeřvete. Bohužel to nijak neposiluje vztah s dítětem a nic dobrého ho to nenaučí. Uvědomila jsem si to ve chvíli, kdy můj starší syn začal „vychovávat“ mladšího tím, co z mého chování nejjednodušeji dokázal napodobit. Prostě ho za každou prkotinu seřval. Takže se snažím, opravdu se snažím, nebouchat. Abych děti naučila řešit konflikty konstruktivněji.

5. Vzdejte se dokonalosti

Neexistuje nic takového jako dokonalý rodič. Pokuste se svým nedostatkům zasmát, brát je na lehkou váhu. Taky pomáhá uvědomit si celkový obraz – malá chyba se v něm ztrácí.

Více než kdykoliv jindy se na mateřské můžete naučit přístupu k chybám jako k učitelům. Chyba neznamená nic jiného, že jsem to zkoušela a že jsem o jednu zkušenost chytřejší.

6. Vzdejte se rozsáhlých scénářů „co by kdyby“

Rodičovství s sebou nese obrovskou odpovědnost. Vedlejším produktem jsou starosti. Horší je, že kromě starostí právě přítomných mají obzvláště ženy zvláštní talent nakládat si i starosti ryze hypotetické a celkově vzato málo pravděpodobné. Také se z matek neřídka stávají věštkyně na celé roky dopředu:

„Jak vyřešíme letošní prázdniny?“ – „Děti mají ještě školku a pak je budou hlídat babičky.“

„A jak to uděláme, až nebudou chodit do školky?“ – Naprosto zbytečná obava, protože teď to stejně nevyřeším a nastane to až za dva roky.

7. Vzdejte se univerzálních rad, které vždycky fungují

Neexistuje žádný návod, který by fungoval u všech dětí a za všech okolností. To, co bezvadně zabralo na nespavé dítě u vaší kamarádky, může u vás doma skončit ještě větší katastrofou. Každopádně chyba není ve vašem dítěti. Prostě vyzkoušejte co se dá, a co funguje, toho se držte. Aby to bylo zajímavější, tak to, co fungovalo u tříletého dítěte u šestiletého je prostým mrháním času a naopak. Takže čas od času oprašte i postupy, které jste pro danou situaci zavrhla. Možná právě nadešel jejich čas.

8. Vzdejte se bojů u jídla

Děti si u stolu strašně rády řeší svou pozici v rodinné smečce. Přes jídlo jsou schopné z matky udělat služku, která v deset v noci vaří kašičku příslušné konzistence a každý den podává špagety, protože synáček nic jiného nejí.

Nedovolte dítěti, aby plně převzalo řízení svého stravování. Vy budete určovat co a kdy se jí. Nechceš, nejez. Děti se přizpůsobí. Ještě žádné dítě dobrovolně nezemřelo hlady.

9. Vzdejte se dokonalého plánování volného času svých dětí

Veďte děti k tomu, aby si dokázaly najít adekvátní zábavu samy. Montessori říká, že dítěti máte nabídnout připravené prostředí a ono už se zařídí po svém. Tento přístup mi je velmi blízký a vyhovuje mi. Máme doma krabice s různými aktivitami, když synové neví, co by, tak se obslouží sami. Jenom trvám na průběžném úklidu hraček, se kterými si dohráli.

Nemůžete dítěti plánovat každou minutu a každý krok jeho vývoje. Zblázníte se z toho. Místo toho děti naučte nést odpovědnost za svůj volný čas. Je jejich věc, jak ho naplní a využijí. Tohle tuším, bude se hodit ještě v později v jejich pubertě.

10. Vzdejte se sebeobětování

Jako rodič celé roky mnohem více dáváte než dostáváte. Postupně ve vás narůstá pocit frustrace. Je nesmírně důležité brát ohled i na své potřeby a zájmy. Někde musíte doplňovat palivo.

Občas se stává, že za něco cítíte vinu (začala jsem pracovat na částečný úvazek), automaticky předpokládáte, že dítě trpí (protože trpíte vy), a tak je potřeba mu to nějak vynahradit. Asi už sami víte, co je v té sekvenci špatně. Dítě se nemusí a necítí stejně mizerně jako vy a není potřeba ho jakkoliv litovat nebo mu to kompenzovat přehnanou péčí.

Tím mu jenom dáváte najevo, že sama cítíte vinu a dítě vás začne využívat. Kruh se roztáčí.

Čeho jste se vzdali, abyste byli šťastnější?
od:http://zena007.cz/10-veci-ktere-byste-meli-vzdat-abyste-byli-stastnejsi-rodice/
Obchodní Podmínky
Podrobné podmínky k nákupu naleznete zde naleznete ZDE ...
Košík
E- book ZDARMA !!!

Ebook downloadAno mám zájema získat e-book ZDARMA!!! pokračujte dále na:
stažení E-BOOKu ZDARMA >>

Odběr Novinek
Pro přihlášení k odběru novinek

Pokračujte zde >>